Návod k testování autobaterie

Rejstřík obsahu

    Podle nejnovějších studií německého autoklubu ADAC bylo v roce 2017 asi 40 % poruch způsobeno baterií.

    Důvodem je zvýšená elektrifikace vozidel. Dnes jsou na baterii kladeny větší nároky – až 150 elektrických spotřebičů a automatický systém start-stop v moderních automobilech vyžaduje dostatek energie.

    Proto je vhodné pravidelně kontrolovat baterii ve specializovaném servisu, aby bylo možné zjistit hrozící selhání baterie dříve, než dojde k definitivní poruše.

    Správné testování stavu baterie specializovanými servisy.

    Základní principy:

    Testování běžné baterie s mokrými články:

    Měřicí zařízení, které může měřit pouze stav nabití baterie, je vhodné pro testování běžné autobaterie. V ideálním případě se multimetrem naměří klidové napětí asi 12,6V.  Pokud napětí klesne pod 12,4 V, baterie by se měla co nejdříve dobít. Trvalý nízký stav nabití poškozuje baterii sulfatací.

    Vzhledem k tomu, že hlavní zatížení konvenční startovací baterie je způsobeno startovacím procesem a po nabití alternátorem nedochází k dalšímu vybíjení, je v tomto případě rozhodující proud pro tzv. studený start. V důsledku stárnutí a opotřebení se kapacita baterie dodávat vysoké proudy postupně snižuje. Kromě toho, čím nižší je nabití (stanovené měřením klidového napětí), tím nižší je dostupný proud, který může být dodáván během startovacího procesu.

    Testování baterie start-stop:

    Při testování baterie start-stop je důležitý nejen stav nabití (také známý jako „SOC“), ale také zdravotní stav („SOH“) baterie.

    Zatímco SOC lze jednoduše stanovit změřením napětí, k otestování SOH je nutný komplexní zkušební postup, aby bylo možné spolehlivě zhodnotit stav baterie. Stanovení SOH mimo jiné zohledňuje schopnost startování za studena (CCA), zbytkovou kapacitu (Ah) a schopnost nabití (CA).

    Stejně jako se v průběhu let vyvíjela technologie vozidel, vyvíjely se i baterie s novými technologiemi, jako je AGM nebo EFB. Pro získání spolehlivých výsledků zkoušek, zejména s ohledem na SOH, je nezbytné používat moderní zkušební zařízení, která jsou přizpůsobena novým technologiím baterií.

    Testování baterie – krok za krokem:

    (Vezměte prosím na vědomí informace od výrobce zařízení.)

    • Připojte tester baterie ke svorkám baterie, abyste zjistili stav nabití a vnitřní odpor. V zásadě: Připojte červený kabel ke kladnému pólu a černý kabel k zápornému pólu. Na pořadí připojení a odpojení nezáleží.
    • Připojení testovacího zařízení k baterii, která je umístěna v zavazadlovém prostoru nebo v prostoru pro cestující. Připojte se ke svorkám baterie a nikoli ke kontaktům pro pomocné startování kabely v motorovém prostoru, protože odpor kabelu, který je instalován ve vozidle, ovlivní měření.
    • Nastavte tester baterie na správný typ baterie: Startovací baterie, gelová baterie, baterie EFB nebo AGM. Tester používá pro každý typ baterie jiný testovací algoritmus, takže nesprávné nastavení by vedlo k nesprávné naměřené hodnotě. U některých zkušebních zařízení je navíc důležité vědět, zda se zkouška provádí na baterii instalované ve vozidle, nebo zda je baterie mimo vozidlo.
    • Do zařízení zadejte uvedený proud pro studený start (CCA) baterie včetně použité metody měření. Běžnými normami jsou DIN, EN, IEC, JIS a SAE. Podrobnosti o zkušební normě naleznete včetně proudu pro studený start na štítku baterie.
    • Testovací zařízení pak automaticky provede test a poskytne výsledek.

    Mimochodem…

    Pro dosažení správných výsledků při měření vodivosti by se měl krátce před měřením zapnout některý spotřebič, např. přední světla. Tím se před měřením odstraní veškeré povrchové napětí.